Existuje řada onemocnění, při kterých je narušen přirozený systém kanabinoidů v lidském organismu. Taková porucha může přispět ke vzniku nemoci, ale může jít také naopak o reakci organismu na nemoc, o pokus organismu o samoléčbu. V případě migrény a jiných bolestí hlavy je to pravděpodobně obojí. Migréna bývá jako onemocnění často podceňována, může však podstatně zhoršit kvalitu života. Onemocnění postihuje v různé míře asi 14 procent žen a 8 procent mužů. Pacient pociťuje silnou bolest hlavy, často jen v jedné její polovině, kterou může provázet nevolnost a zvracení, poruchy vidění a další příznaky. U většiny postižených dostupné léky zabírají, často však nedostatečně.
Užívání přípravků z konopí při migréně má dlouhou historii. Svědčí o něm více než tisíc let staré zprávy ajurvédských (indických) a arabských lékařů. První zprávy evropských lékařů pocházejí z poloviny 19. století. K lékařům, kteří referovali o úspěšném užívání, patří například osobní lékař královny Viktorie Sir Russel Reynolds. Konopí se tehdy užívalo nejčastěji orálně ve formě extraktu a bylo označováno za „vynikající prostředek". Konopí bylo používáno jak preventivně, tak při akutním ošetření při záchvatech. S nástupem chemických léčiv v první polovině 20. století vyšlo užívání konopí proti migréně z módy. Ani v poslední době nebyly prováděny žádné klinické studie, které by zkoumaly účinek přípravků z konopí proti tomuto onemocnění. Znalosti o jeho účinku tak musíme i nadále čerpat pouze z jednotlivých popisů případů, případně ze zkušeností pacientů.
Moderní výzkum v mnoha případech naznačuje, že existují mechanismy, které tento účinek vyvolávají. Jedna studie z roku 2004 například zkoumala možný podíl kanabinoid-1-receptoru na regulaci napětí určitých cév v mozku. Endokanabinoid anandamid byl schopen zpomalit rozšiřování cév ve tvrdé pleně mozkové, které způsobují různé látky. Vědci z toho usuzují, že tento kanabinoidový receptor se podílí na procesech, které způsobují bolesti hlavy a rozšíření cév ve tvrdé pleně mozkové. Tentýž pracovní tým Institutu neurologie v Londýně roku 2006 zjistil, že aktivace kanabinoid-1-receptoru vyvolává utlumení aktivity nervových buněk cév v oblasti trojklanného nervu. Je známo, že migréna vzniká při aktivaci tohoto cévního systému. Vědce to vedlo k závěru, že kanabinoidové receptory „by mohly mít léčebný potenciál při migréně, klastrových a jiných primárních bolestech hlavy".
Italský tým zjistil, že endokanabinoidový systém je u chronické migrény zřejmě narušen. U pacientů s migrénou byly koncentrace endokanabinoidů v mozkomíšním moku podstatně nižší než u zdravých osob. Vědci se proto domnívají, že tato porucha „může přispívat ke chronickým bolestem hlavy". Také koncentrace endokanabinoidů v krevních destičkách byly u pacientů s migrénou a bolestmi hlavy způsobenými závislostí na lécích nižší než u kontrolní skupiny. V krevních destičkách pacientů s bolestmi hlavy však byla snížená i hladina proteinů zodpovědných za odbourávání endokanabinoidu anandamidu. Vědci, kteří tyto výsledky zveřejnili počátkem roku 2008, se domnívají, že „tyto změny by mohly svědčit o adaptivním chování, které bylo způsobeno chronickými bolestmi hlavy, nebo zneužíváním léků". Je-li koncentrace proteinů odbourávajících endokanabinoidy snížená, je odbouráváno méně kanabinoidů a jejich koncentrace tak stoupá. To by tedy znamenalo, že organismus dokáže podniknout účinné opatření k samoléčbě a zabránit dalšímu snižování hladiny endokanabinoidů.
Zjednodušeně lze říci, že při různých formách bolestí hlavy je koncentrace endokanabinoidů snížená, což může přispět ke vzniku nemoci. Organismus se proti tomu zřejmě snaží bránit tak, že omezí odbourávání těchto kanabinoidů vlastních lidskému tělu. Zjištění, že systém endokanabinoidů se podílí na vzniku chronických bolestí hlavy, také napomáhá objasnit, proč je THC a konopí při léčbě těchto onemocnění tak účinné.
Dr. Franjo Grotenhermen
